ÚvodBlogčlánky v kategorii "Byznys a finance"

Archiv rubriky Byznys a finance

Kalouskovy změny stavebního spoření narazily u legislativní rady

Něco takového jsem očekával už nějakou chvíli. Změny stavebního spoření jak je prosazuje Kalousek, se již nelíbí ani legislativní radě (ČR nebo vlády?) a velmi striktně je zpřipomínkovala. V dosti bodech tato novela totiž odporuje nebo je minimálně sporná jak při srovnání s Listinou základních práv a svobod tak i se zákony evropské unie.

Ve stručnosti jde o dokládání účelovosti státní podpory od roku 2014 a o nerovné možnosti prodeje stavebního spoření u stavebních spořitelen a ostatních bank. K bezpečnosti a stabilitě stavebního spoření totiž nemalou mírou přispívá fakt, že jde o uzavřený systém, kde spořitelna má oproti bankám omezené možnosti jak nakládat s penězi.

Nic ještě není potvrzeno ani jasno, ale jakkoli to dopadne, vždy se změnou totiž přijdou také nové možnosti. A o možnostech jak využít státní podporu i po případné reformě se již ví také. To jen na uklidnění, pokud někde stavební spoření máte, či o něm uvažujete.

zdroje:
Kalouskovo spoření u legislativní rady narazilo →


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako , , | Přidat komentář

Nezavrhujte ještě stavební spoření

Stručný popis stavebního spoření
naleznete zde »

Poslední dobou se situace okolo stavebního spoření opět vyhrocuje. Vláda aktuálně řeší dokládání účelového využití státní podpory a rozšíření prodeje „stavebka“ i do bankovního sektoru. Sám jsem zvědavý jak to dopadne. Nicméně, situaci je třeba brát s chladnou hlavou. Státní dotace stavebního spoření je něčím navíc, to zaprvé. To co dělá spoření tak populárním je pevný výnos a zároveň možnost, řešit díky němu financování bydlení. Za druhé, spořitelny již nyní dokáží různými bonusy a odměnami kompenzovat neatraktivitu státních příspěvků. A pro jistotu za třetí: Vaše vložené peníze jsou vždy vašimi penězi s možnostmi využít je na cokoli! Vaše vklady jsou také ze zákona pojištěny do výše cca 2,5 milionu na klienta.

Pojďme si teď shrnout co vlastně stavební spoření nabízí. Pokud uvažujete o novém stavebním spoření jako o dlouhodobém spoření (s minimálním horizontem 6 let a více) počítejte s tím, že od roku 2014 budete muset, onu státní podporu využít nejspíše buď na bydlení, na studia, či jako příspěvek do penzijního fondu. V první variantě si myslím, že doložení učtenkami či fakturami takto vtipné částky za 6 let spoření pro drtivou většinu populace nebude problém. Ve zbylých variantách není co řešit.

Při dlouhodobějším spoření, například dětem do dospělosti je sice státní podpory více, ale je také více než pravděpodobné, že několik, maximálně desítek tisíc státní podpory, opět dokážete doložit. Například zmíněnými studijními účely dětí či za nějakou dobu nastřádanými účty a fakturami (např. malování bytu atp.) .

Pokud uvažujete o stavebním spoření jako o nástroji ze začátku spořícím, a dříve či později ho hodláte přetransformovat na úvěr či meziúvěr na bydlení není opět absolutně co řešit. Dokladovat musíte tak jako tak půjčenou sumu peněz. A věřte mi, že v balíku statisíců je státní dotace kapkou v moři.

Drtivá většina populace čechů navíc není moc finančně gramotná. Médii je dokola opakováno jak je stavební spoření „osekáváno“ (POZOR, pouze z hlediska státní podpory! – což ovšem lidé jakoby nevnímali) a přitom daleko více než tak populární státní příspěvek klientům každoročně uniká ve formě zbytečně placených služeb či poplatků.

Ve finále se pak člověk může rozhodnout zahodit i ten poslední finanční produkt, který mu minimálně vyrovnával inflaci. To ovšem není vždy tím správným rozhodnutím.

Dalším připravovaným krokem vlády je to, že stavební spoření budou moci nabízet i banky. To doposud mohly dělat pouze stavební spořitelny. Princip stavebního spoření najdete zde ». Uvidíme jak si s tím trh poradí a jak nakonec dopadnou diskuse lobbystů spořitelen a vládních činitelů. Závěr je však z mého pohledu evidentní, stavební spoření je velmi efektivním a zároveň flexibilním finančím nástrojem s řadou benefitů.

Než se budete rozhodovat o jeho využití či naopak, nechte si u konkrétní spořitelny vypočítat efektivní výnos. Pravděpodobně budete mile překvapeni.

Autor článku pracuje v jedné veliké stavební spořitelně a toto téma mu není cizí.

doporučuji přečíst tyto zdroje:
Stavební spoření budou moci nabízet i univerzální banky →
Stavebním spořitelnám se nelíbí u změn zákona rozdílné podmínky →
ČSOB: Češi pro spoření preferují běžné účty nebo stavební spoření →


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako | Přidat komentář

Relativní poezie uzeného lososa a motivace dlouhé míle

Sedím v restauraci patřící mému kamarádovi a piju dobré víno Montepulciano D´abruzzo. Přemýšlím o tom, co jsem dnes udělal a co ne. Stihl jsem spoustu věcí. Stihl jsem toho vlastně možná i víc než jsem chtěl. Ranní školení, které mi až zase tolik nedalo a byl to spíše jen neplacený promrhaný čas, následnou rychloschůzku s klientkou, ze které jsem si odnesl jen spustu papírů a žádný výdělek, ale alespoň vzpomínku na její krásný zrzavý úsměv a symaptickou poznámku, že dnes to byla přece jen taková „rychlovka“ .

Stihl jsem oběd s mojí kolegyní, co se ani nepodívala pod střechu restaurace kde jsme jedli, protože jí to prostě nenapadlo, i když jsem jí to říkal asi třikrát. Zrovna jsme probírali motivaci v práci a ten pohled pod střechu toho baráku jí, podle mě, musí doteď chybět. Hned na to, jsem v témže podniku, kam chodíme občas s kolegy jíst, uvítal mého letitého kamaráda, který zpitý po dvou pivech na pozici výkonného managera pronesl ve vší vážnosti před číšníkem: „Kolik že mám zaplatit za tebe Dane?“ a zaplatil dohodnutý lístek ani ne za 200 Kč. Musím podotknout, že jsem mu to do koruny vrátil ihned po výběru z bankomatu.

Potom jsem jel do své rodné vesničky střediskové a tam jsem stihl ještě napůl neformální schůzku se svým kamarádem. Načež jsem dostal místo očekánavého kafe chlazenou Plzeň :) a jednali jsme o podmínkách smlouvy.

Prostě parádní den a nevydělal jsem přitom ani korunu. Dnes jsem celý den jen investoval. Ivestoval jsem čas do lidí, které znám i do těch které ne. A teď sedím tady, píšu blog a minimálně jednou jsem si prdnul. Pardon.


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako , | Přidat komentář

Základy investice do realit

Nemovitosti jsou nezpochybnitelně jedním z nejlepších prostředků ke zhodnocení kapitálu. Bez diskuse. Máte-li dostatek finančních prostředků na jejich pořízení, je teoreticky úplně jedno, zda-li šly ceny nemovistostí dolů, nebo nahoru o desítky procent.

Ano, jedna z možností jak vydělat peníze je koupit nemovistost za levno, udělat pár úprav a pak ji třeba s padesátiprocentním ziskem prodat. A to, ať už díky investici do úprav, nebo díky výkyvu v tržní ceně směrem vzhůru.

Na druhou stranu, se velmi často setkávám s tvrzením, že investice do nemovotosti není nejlepší, neboť jsou zrovna drahé.
Souhlasím, ale kdo vám řekl, že jí musíte prodat? Sice koupíte nemovitost o deset procent dráže, než před rokem, na druhou stranu vám ale nemovitost bude generovat měsíční nájem, který také může klidně být o deset procent více, než by to bylo před rokem. A i kdyby nájmy stagnovaly, berte v potaz měsíční zisk z nájmu vzhledem k výnosům ostatních – čistě finančních produktů.

Pravá otázka tedy zní, jaké jsou současné náklady a potenciální výnos z nemovistosti, ať už prodejem, nebo jejím pronájmem oproti nabízeným reálným výnosům z jiných možných investic?


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako | Přidat komentář

Se spořícími účty se roztrhl pytel

Se spořícími účty jakoby se roztrhl pytel. Každá banka předhání tu druhou v úrokové míře, kterou svému klientovi nabídne. Liší se i podmínky za jakých reklamní úrokové míry platí. Pokud jednáte s bankou osobně je důležité si vždy ujasnit o jaké úrokové míře se bavíte. Banky rády uvádí úrokové sazby ještě před odečtením daní či bez různých poplatků. Finální roční čistý výnos takového produktu, se tak může lišit od informace na první pohled zřejmé z reklamního letáku.

Základní vlastnosti spořícího účtu jsou likvidita vložených peněžních prostředků a přitom zachování mnohonásobně vyššího úročení, než na běžných účtech. Nicméně tyto dvě vlastnosti jdou vždy proti sobě. Nemůžete chtít po někom, komu půjčíte na dva týdny 50 000 Kč, aby vám je úročil 5%. Nebo tedy ne v dnešní době, kdy úrokové míry jsou na historických minimech. Spořící účet je tedy takový kompromis mezi výnosem a možností mít kdykoli dostupné peníze.


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako | Přidat komentář

Absurdní vítěz ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek

Letos se konal již 7. ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek. Je to docela dobrá anketa, ale letošní výsledky mne velmi překvapily. Ba spíše i trochu vyděsily. Myslel jsem si totiž, jak všude píšou a říkají, že je krize. Myslel jsem, že lidé nemají peníze. A už vůbec ne, na nějaké předčasné splacení úvěru.

To co mne však neméně zaráží je to, jak někdo může tento poplatek zvolit v tak drtivé míře jako absurdní. Kam dali voliči v anketě selský rozum? Padli snad úplně všichni sedláci u Chlumce?
Zrovna poplatek za předčasně splacenou půjčku se mi jeví jako jeden z těch logičtějších. S umístěním ostatních poplatků v anketě vcelku souhlasím, jedná se totiž o tak minimálně nákladové a automatizované záležitostí, že jejich zpoplatnění je vskutku občas šílené.

A proč se mi zdá poplatek za předčasné splacení půjčky jako docela logický? Představte si, že někomu půjčíte určitý obnos peněz a abyste byli konkurenceschopní, dáte svému klientovi také relativně nízkou úrokovou sazbu. Klient vám, dejme tomu rok, splácí dle smluvních podmínek a vy na úrocích něco vyděláváte. Něco pohltí inflace, ale s tou musí být přece počítáno. Pak ale, namísto toho abyste vydělávali například dalších 7 let, vám váš klient oznámí, že vám sumu předčasně splatí.

Tím pádem přijdete o značnou část vašeho zisku z úroků. A to ještě neřešíme situaci do důsledků, kdy například s budoucími zisky jako banka počítáte a dle toho se chováte. Nakonec tak řeknete klientovi ano, můžete splatit půjčku dříve, ale bude vás to stát alespoň část toho, co tím ušetříte. Kompromis? Myslím si, že pokud není poplatek za předčasné splacení úvěru či půjčky velké procento ze zbylé částky, je proto zcela opodstatněný. Nebo minimálně není ten nejhorší poplatek, který měl tuto anketu letos vyhrát.

Výsledky ankety tak možná dopadly proto, že údajně nejsou zařazeny poplatky, které se již minulých ročníků učastnily. V tom případě, ale jednou budou vítězné všechny poplatky a vše bude zadarmo. Trochu to tak tedy vypadá, že všichni chtějí sedět vepředu a auto pak musí být širší než delší.

zdroje:
Nejabsurdnější je dle ankety poplatek za předčasně splacený úvěr →


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako | Přidat komentář

Stavební spoření v roce 2012

Stavební spoření je jeden za základních stavebních kamenů finančního portfolia. Pokud je nakonfigurováno pouze na spořící účel, dokáže i v dnešní době, kdy rapidně klesla výše státních příspěvků generovat čistý stabilní výnos nad 4,5% p.a.. Jedná se spořící nástroj, který téměř kdykoli může být změněn na půjčku řešící bytovou potřebu bez omezení mimořádných splátek, či jednorázového splacení. Poskytuje také jasný přehled o nákladovosti takové půjčky.

Jasná efektivita a spočitatelná nákladovost je velkým přínosem jak pro jednolivce, tak i pro skupiny jako jsou společenství vlastníků jednotek (SVJ), bytová družstva, obecní části, a další instituce, kterým poskytne jak místo pro uložení finančních prostředků, tak i možnost pozdějšího financování rozvoje.

Stavební spoření je silný finanční nástroj a to hlavně z důvodu, že se jedná o „uzavřený“ peněžní systém. Stavební spořitelny jsou samostatné segmenty trhu, kde peníze které si jedni klienti spoří, mají další klienti půjčené. Systém je tak velmi stabilní, neboť ho ve své podstatě tvoří klienti sami. Stavební spořitelny také nejsou tak moc odkázány na úrokové sazby na volném trhu jako banky.


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako | Přidat komentář

Investice nejsou jen akcie

Investice. Dáte něco a získáte víc, případně i něco jiného pro Vás cennějšího. Nebo také nezískáte nic a to, co jste dali, o to přijdete. Investujeme celý život, investujeme do vzdělání a čekáme, kdy se nám to vrátí v podobě lepšího zaměstnání či příležitostí. Investujeme do vztahů, jídla, do svého zdraví. Investice se dá popsat, jako využití mála prostředků dle určitých informací k získání mnohem více, ať už investovaných prostředků nebo celkově lepší pozice.

To hlavní co dělá úspěšnou investici úspěšnou je správná informace. Těžko se dá nazvat investicí koupě losu. To jen risknete malou část svého kapitálu a naoplátku dostanete mizivou statistickou šanci získat více. Pokud ale budete mít informaci o tom, že váš kamarád vlastnící firmu ABC bude rozvíjet svůj byznys, neboť se mu daří a koupíte si akcie jeho firmy dříve než ostatní, máte slušně nakročeno k jistému zisku. Jakmile se trh dozví o zájmu o akcie firmy ABC jejich cena vzroste a vy své akcie dle situace, buď se ziskem prodáte, nebo budete držet titul dále a čekat další vzrůst jejich hodnoty.

Napsal jsem, že budete čekat jestli půjdou ještě vzhůru, slyšíte v tom to riziko? Ano, vždy tam totiž je. Do budoucnosti nikdo nevidí a čím vyšší je potenciál zisku, tím je i vyšší riziko ztráty. To se týká investic ať už do akcií, podílových fondů, komodit, forexu, nemovitostí atd,..

Základní pravidlo investice je nakoupit levně a dráž prodat. Případně, pokud se zabýváte komoditami a jinými „futures“ draho prodat a později levněji koupit zpět.

Mezi jednotlivými druhy investice jsou propastné rozdíly, pokud koupíte akcii jedné firmy musíte mít odlišnou strategii obchodování a získávání relevantních informací, než pokud vlastníte například podílový list určitého fondu. Další důležitý aspekt dobré investiční strategie je adekvátní reakce na vzniklou situaci. Pokud přece někam investujete, je ve vašem zájmu situaci sledovat. A v případě zisku, zisk vybrat a fixovat, případně část znovu reinvestovat a vědět, že máte vytvořen záchytný bod pro snížení rizika ztrát.

Proto, je při rozhodnutí skutečně dobře investovat důležité, alespoň trochu znát situaci a být v průběžném kontaktu se svým finančním konzultantem, kterého dobře znáte a který se spolu s Vámi o finanční investici stará. Nicméně rozhodnutí, ta, budou vždy na Vás.

Na závěr jen dodám, že existuje mnoho investičních strategií, stejně jako je mnoho investičních příležitostí. To jakou zvolíte, by mělo vždy odrážet vaši ochotu riskovat a zájem o potenciální zisk.


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako | Přidat komentář

Ve Švýcarsku zůstane stahování legální. Zábavní průmysl je jako malé dítě co nechce dospět.

Švýcarská vláda zareagovala v prosinci roku 2011 na situaci týkající se stahování dat v zábavním průmyslu velmi jasně. Po ročním zkoumání došla na základě studie a závěrečného posudku k názoru, že stahování, včetně toho nelegálního, zábavnímu průmyslu nijak významně neškodí, ba mu dokonce i v některých případech prospívá. Výsledky studie jsou navíc velmi jasné.

“Pokaždé když se objevila nějaká nová dostupná mediální technologie tak byla ‘zneužita’. To je prostě cena kterou platíme za pokrok. Vítězové budou ti, kteří dokáží využít nové tehnologie ve svůj prospěch a naopak prohrají ti, kteří tento vývoj zmeškají a budou se držet svých starých obchodních modelů,”

Celkový závěr a usnesení švýcarské vlády zní tak, že není nutno měnit současnou legislativu, která stahování autorsky chráněného materiálu pokrývá. Podle výsledků, kdy každý třetí občan švýcarska starší 15ti let stahuje ať už filmy, muziku nebo hry, je totiž zřejmé, že právě tato část společnosti utrácí za tyto produkty nejvíce peněz. Jejich koupěschopnost mediálních produktů není stahováním nikterak snížena, neboť jejich rozpočet vyhrazený právě na útratu za tyto produkty je v celku ustálený (utrácím tedy to, co jsem chtěl utratit a co jsem měl pro utrácení vyhrazeno-pozn. překl.). Stahování tedy není příčinou výrazně nižších zisků společností v zábavním průmyslu. Je to spíše marginální záležitost.

Uveřejněná zpráva začíná tím, že by se zábavní průmysl měl spíše snažit najít cestu, jak díky inovativním technologiím získat své pevné místo na trhu, než ze strachu z něčeho o své zisky technologický vývoj brzdit a potlačovat.

“Pokaždé když se objevila nějaká nová dostupná mediální technologie tak byla ‘zneužita’. To je prostě cena kterou platíme za pokrok. Vítězové budou ti, kteří dokáží využít nové tehnologie ve svůj prospěch a naopak prohrají ti, kteří tento vývoj zmeškají a budou se držet svých starých obchodních modelů,” píše se ve zprávě.

Zpráva vlády navíc dochází k závěru, že ačkoli je „pirátství“ dnešní době na vzestupu, vůbec to nutně neznamená, že by zisky měly zábavnímu průmyslu klesat. Tyto závěry se tak postavily po bok výsledků podobné studie, která proběhla minulý rok v Německu a dospěla k téměř stejným závěrům.

V této německé studii se ukázalo, že většina „pirátských“ stahovačů hudby chodí častěji na koncerty, ti co stahují hry, jich také kupují mnohem více, než ti co hry nestahují. Což je i logické, s jídlem přece roste chuť. A co se týče hudby? Vždyť i méně známé kapely významě a zásadně profitují na lavinovém efektu sdílení.

Vraťme se ale zpět ke zprávě švýcarské. Ta dále zmiňuje například francouzký zákon „HADOPI“. Ukazuje ho ve světle neefektivity vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům a jako velice diskutabilní. Píše, že vzhledem k tomu, že OSN zařadila přístup k internetu mezi lidská práva, měl by tak být tento zákon zrušen.
Další opatření jako filtrování či blokování obsahu či webových stránek jsou postojem švýcarské vlády striktně odmítnuty, protože omezují svobodu slova a narušují ochranu soukromí. Je zde zmíněno, že i pokud by taková opatření byla spuštěna, stejně by bylo vždy několik způsobů jak je zdárně obejít. Závěrečný vzkaz švýcarské vlády zábavnímu průmyslu pak zní, přizpůsobte se změně chování svých zákazníků, nebo zkrachujte. (v originálu článku „die“, čili „umřít“ -pozn. překl.).

A na závěr perlička: Ve Švýcarsku je prakticky nemožné sledovat uživatele jednotlivých počítačů, neboť v roce 2010 tam byl schválen zákon který zakazuje sledovat sdílející uživatele a logovat IP adresy.


Do čestiny volně přeložil Daniel Král. Originální článek na: torrentfreak.com/swiss-govt-downl…

zdroje:
Swiss Govt: Downloading Movies and Music Will Stay Legal →
Legální stahování – ve Švýcarsku realita →


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako , | Přidat komentář

Megaupload a několik postřehů odjinud

megaupload

Pokud jste férovými lidmi, zajisté se mnou budete souhlasit, že bychom se, my všichni chlapi, měli jít dobrovolně udat za znásilnění svých sousedek. Proč? Protože máme nástroj. A jak víme, jestliže máme nástroj, musíme pykat za jeho potenciálně nelegání použití.

Nikdo nemá chuť ani čas řešit, jestli je to spravedlivé či nikoli. Ani nemusí. Tak přeci hovoří litera zákona. Korektní vyložení již mnoho lidí nezajímá. Je totiž nadmíru náročné hledat ten správný výklad zákona, který byl tak špatně napsán. A tak se svět řídí pravidly se kterými sice mnoho lidí nesouhlasí, ale jsou k tomu donuceni právem silnějšího. Dohodnout se na pravidlech se sousedkou sice můžete, nicméně někdo jiný rozhodl, že když máte nástroj…

Zdá se vám to jako přehnaná ilustrace? Je jasné, že nikdo z nás na světě nikdy nebyl a nebude svatý a každému také musí být evidentní, že stahování z internetu nelze fakticky srovnávat s občasným znásilněním sousedky. To co jsem však výše popsal, je ve své podstatě extrémní příklad presumpce viny. Čili něco protiústavního. A doufám že protiústavním zůstane. Mám totiž obavy, že pokud se tak děje v jiných životních sférách, je jen otázkou času, kdy se to někdo pokusí prosadit dle svého zájmu i jinde.

Pojďme však k Megauploadu. Podle veškerých informací které jsou nám k dospozici, se jedná o naprosto trefný případ aplikace práva silnějšího a ignorace obecných i konkrétních práv a svobod. Nebudeme zde rozebírat jestli majitelé firmy věděli, že mají na serveru nějaké nelegální data. Nebuďme naivními. Jak však souhlasím s mnoha autory článků na toto téma, jde zde o princip. Princip, v tomto případě i precedent, který se v důsledku může týkat kohokoli. Na záladě žaloby byl firmě (a jejím majitelům) zabaven majetek, vlastníci pozatýkáni a aktiva firmy (rozuměj nahraná soukromá data uživatelů – legální i nelegání) určena ke skartaci. A to prosím nikdo ještě neví jestli je vůbec někdo vinen. Soud totiž pořádně ještě ani nezačal. Zcela to však vystihuje situaci kdy je trestán někdo za něco, co přímo způsobil někdo úplně jiný. A všechny strany to vědí. Nicméně je v tom hodně peněz a tak se podíváme jestli by se to nějak s tím zákonem dalo dát dohromady.

Napadá mě však možnost, jak stejný postup využít pro dobrou věc. Zavřemež tedy továrny na zbraně a zbraně na základě žaloby preventivě zničme, ať už byly použity na ochranu nevinných nebo k děsivějším účelům. Také paušálně udělejme to samé s továrnami na cigarety a vším co určíme, že lidem škodí.

Pokud takto budeme pokračovat, dostaneme do stádia, kdy budeme určovat ostatním co je správné a co nikoli na základě vlastních rozhodnutí u kterých, v těch lepších případech, sami nebude vědět zda správná jsou. Budeme tedy kázat vodu a víno pít?
Závěrem vás ve zdrojích odkážu na několik zajímavých článků plných překvapivých faktů, které rozhodně stojí za přečtení:

zdroje:
Megaupload: zásah amerických úřadů je principiálně neakceptovatelný →
Kauza Megaupload: Dotcom žádá propuštění na kauci, policie chytila další dva →


Příspěvek z rubriky Byznys a finance | Označen jako , | Přidat komentář