Hlupák!

V běsu i žalu, v zákopu chcíp,
ženu svou nepoznal, než válku líp.
Někdo pak měl tu čest – se narodit židem,
v době té, kdy bylo lepší, rodit se rovnou nad vlastním hrobem…
Já jsem však hlupák! A v žádostech naříkám!
Vždyť v hubě mám med a vínem se zalykám!

Pláč 3,37–39 (ČSP): Je někdo, kdo řekl a stalo se, když to Panovník nepřikázal? Cožpak zlé věci i dobro nevychází z úst Nejvyššího? Co si má co stěžovat živý člověk na trest za svoje hříchy?

Pláč Jeremiášův 3:37-39 (EKU): Kdo řekne a stane se, když Panovník nepřikázal? Nevychází z úst Nejvyššího zlé i dobré? Na co si může člověk naříkat, pokud žije? Ať si muž naříká na své hříchy.

Slovo, které mluvil prorok Jeremjáš k Bárukovi, synu Nerijášovu, když zapisoval tato slova z Jeremjášových úst do knihy, ve čtvrtém roce vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, o tobě, Báruku: Říkáš: Běda mi, neboť Hospodin přidal k mé bolesti žal. Jsem unaven svým vzdycháním a upokojení nenacházím. Řekni mu toto: Takto praví Hospodin: Hle, co jsem vystavěl, bořím, co jsem zasadil, vyvracím — celou tuto zemi. Hledáš pro sebe velké věci? Nehledej! Protože hle, přivedu zlo na každé tělo, je Hospodinův výrok, ale tobě dám tvou duši za kořist na každém místě, kamkoliv půjdeš. (CSP Jeremiáš 45:1-5)

Jeremjáš 31,28 (ČSP): Stane se, že tak, jako jsem nad nimi bděl, aby byli vyvráceni, zničeni, pobořeni, vyhubeni a aby jim bylo zlo učiněno, tak nad nimi budu bdít, aby byli zbudováni a zasazeni, je Hospodinův výrok.

Marka 16,14–20 (ČSP): Nakonec se ukázal Jedenácti, když byli u stolu; pokáral jejich nevěru a tvrdost srdce, protože neuvěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného [z mrtvých]. A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen. Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do rukou a vypijí-li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a budou se mít dobře.“ Potom, když jim to pověděl, byl Pán Ježíš vzat vzhůru do nebe a posadil se po pravici Boží. Oni vyšli a vyhlásili všude evangelium, Pán pracoval s nimi a potvrzoval to slovo znameními, která je doprovázela. [Amen.]

A toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jejich prostřednictvím zkoušel Izrael, všechny, kteří nepoznali žádné boje o Kenaan, aby generace synů Izraele poznaly aspoň pro své poučení, co je válka, aspoň ti, kteří ji předtím nepoznali: Pět pelištejských vladařů a všechny Kenaance, Sidónce a Chivejce sídlící na libanonském pohoří od hory Baal-chermón až k Lebo-Chamátu. Zůstali, aby byl skrze ně Izrael zkoušen, aby se poznalo, budou-li poslouchat Hospodinovy příkazy, které dal jejich otcům ( prostřednictvím Mojžíše. ) (CSP Soudců 3:1-4)

O andělech sice říká: ‚On činí své anděly ( závany větru ) a své služebníky plamenem ohně,‘ avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království. Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl nepravost; proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘ A: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; všechna jako roucho zestárnou a jako plášť je svineš, [ jako roucho ] budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou.‘ A kterému z andělů kdy řekl: ‚Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou‘? Což nejsou oni všichni služební duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví záchranu? (CSP Židům 1:7-14)

Domýšlivost tvého srdce tě podvedla, tebe, který bydlíš ve skalních rozsedlinách, toho jenž sedí na vysokých místech a říká si v srdci: Kdo mě může svrhnout na zemi? (CSP Abdiáš 1:3)

Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici. Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi. Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě. Umrtvěte tedy [ své ] údy, které jsou na zemi: smilstvo, nečistotu, vášeň, zlou žádost a lakomství, které je modloslužbou. ( Pro tyto věci ) přichází Boží hněv [ na ( syny neposlušnosti ) ]. I vy jste ( tak kdysi jednali ), když jste v nich žili. Ale nyní odložte to všechno: hněv, vztek, špatnost, rouhání a nemístné řeči ze svých úst. Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka s jeho skutky a oblékli toho nového, který se obnovuje ( k pravému poznání podle obrazu ) toho, který ho stvořil. Potom tu už není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, barbar, Skytha, otrok a svobodný, ale všechno a ve všem Kristus. (CSP Kolossenským 3:1-11)


 
Hudba a poezie Napsat komentář


Napsat komentář:

Váš email nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

Daniel Král