(2006, Daniel Král)
Je mi zima, nemám triko a nic,
otevřený je okno zimy je víc.
Ráno snídám, padám nemůžu vstát.
zajdu si k oknu s měsícem povídat.
Refík:
Zazvoním u baráku jestli seš doma,
má velká přítelkyně s oslíma ušima,
dlouho sem nečekal a radši už šel,
další květináče by nebyly fér…
Šel jsem cestou lesní až kam se dá jít,
jabko jsem utrh‘ nenechal jsem ho žít,
já ho sežral celý, jó měl jsem hlad,
furt je to ale lepší než kdybych krad.
Ráno probuzenej novým dnem
novou sílu, trochu veselej,
skopnu tu peřinu co hřála mě v noci,
hlavně mám v hlavě spoustu novejch věcí…
