(2009, Daniel Král)
Tvuj nevěrnej úsměv a snad čistej štít,
nikdo se neptal, jestli tu chcem žít,
koukáš se na mě a z očí mi chceš číst,
tvuj vodhad je marnej, vždyť mi sama nevěříš…
Bolest v tvejch očích mě sráží do kolen,
koukáš se na mě a ptáš se jak z toho ven?!
Ref.:
Někdy si řikám jestli tohle dokážu,
a pak mi dochází, že na tohle tu su, jé-éé
A i když se zdá bejt třeba, všechno zoufalý,
tak neboj se holka, to se napraví jééé-é…
V našich dlouhej pohledech jsem nedokázal číst,
jen jedno jsem přečet, a ty to dobře víš,
a spíš to neumí vůbec nikdo z nás,
vždyť číst v lidskejch srdcích, kdo by to tak zvlád?!
Bolest v tvejch očích, mě sráží do kolen,
díváš se na mě a ptáš se jak z toho ven?