Hloupost jsi mi dal, ne rozum.
Zbabělost a ne odvahu.
Moudrost mi pořád vzdaluješ,
a víru jsi mi dal, sotva zoufalou…
Tu Jóbovi odpověděl Hospodin z vichřice. Řekl: Nyní si přepásej bedra jako muž, ať se tě vyptám, a pouč mě. Chceš snad zrušit i můj soud, prohlásit mě vinným, a tak se ospravedlnit? Zdalipak máš paži jako Bůh a můžeš hřímat hlasem, jakým hřímá on? Nyní se ozdob ( vznešeností a vyvýšeností, ) oděj se majestátem a důstojností. Rozlij zuřivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho. Pohleď na každého pyšného a pokoř ho, ničemy sraz na jejich místě. Skryj je společně do prachu, jejich ( tváře obvaž na skrytém místě. ) I já ti budu vzdávat chválu, že ti pomůže tvá pravice. (CSP Job 40:6-14)
