nofollow! nevstupovat! NO ENTRY! FORBIDDEN!

Žalm 131 – Hospodine, mé srdce se nepovyšuje. Píseň stupňů, Davidova.

Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, mé srdce se nepovyšuje a mé oči nejsou povýšené. Nevstupuji do velkých věcí, do divů, které jsou nade mě. Což jsem nezklidnil a neutišil svou duši? Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše. Čekej, Izraeli, na Hospodina, od nynějška až navěky. (CSP Žalmy 131:1-3)

Ale já… mé nohy málem uklouzly, mé kroky téměř klopýtly, (CSP Žalmy 73:2)

V poslední, velký den svátku Ježíš vstal a zvolal: „Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije. Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra! “ To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ti, kteří v něho uvěřili; dosud totiž Duch svatý nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven. (CSP Jan 7:37-39)

Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. Davidův žalm. Řekl jsem: Budu střežit svou cestu, abych nezhřešil jazykem. Budu střežit svá ústa náhubkem, dokud bude přede mnou ničema. Dočista jsem oněměl, nadobro jsem umlkl, ale má bolest se jen jitřila. Srdce mi v nitru hořelo. Když jsem tesknil, plál ve mně oheň. Pak jsem promluvil svým jazykem: Hospodine, dej mi poznat můj konec a jaký je počet mých dnů, ať si uvědomím, jak jsem pomíjivý. Hle, dal jsi mi jen maličko dnů, jako nic je před tebou můj věk; každý člověk, jakkoli pevně stojí, je jen vánek. Sela. Jen jako přelud putuje člověk, hlučí, přestože je jen vánek, shromažďuje, ale neví, kdo to sklidí. Nuže, v co budu doufat, Panovníku? Mé očekávání se upíná k tobě. Vysvoboď mě od všech mých přestoupení, nevystavuj mě posměchu bláznů! Oněměl jsem, neotvírám svá ústa, neboť jsi to způsobil ty! Odejmi ode mě svou ránu, vždyť hynu od úderů tvé ruky! Když člověka tresty kázníš za vinu, sžíráš jak mol, co je mu drahé. Každý člověk je jen vánek! Sela. Vyslyš, mou modlitbu, Hospodine, naslouchej mému volání o pomoc, nebuď hluchý k mému pláči! Vždyť jsem u tebe jen hostem, příchozím, stejně jako moji otcové. Odvrať ode mě svůj pohled a já pookřeji, než odejdu a již nebudu. (Žalmy 39:1-14 CSP)

Slyšte toto, dome Jákobův, totiž ti, kdo se nazývají Izraelovým jménem a vyšli z Judových beder, přísahají v Hospodinově jménu a připomínají Boha Izraele, avšak ne v pravdě ani ve spravedlnosti, ačkoliv se nazývají podle svatého města a opírají se o Boha Izraele — Hospodin zástupů je jeho jméno: Dřívější věci jsem odedávna oznámil, z mých úst vyšly a rozhlásil jsem je, náhle jsem způsobil, že přišly. Protože jsem věděl, že jsi zatvrzelý, šlacha železná je tvoje šíje a tvé čelo je bronzové, oznamoval jsem ti ty věci předem. Zvěstoval jsem ti je dříve, než přišly, abys neřekl: Mé zpodobení to učinilo, moje tesaná modla či má odlitá modla to přikázala. Slyšel jsi to a nyní na to všechno pohleď. A vy — což to nebudete oznamovat? Způsobil jsem, že od nynějška uslyšíš nové věci, skryté, které jsi neznal. Nyní byly stvořeny, nikoli dříve, dodnes jsi o nich neslyšel, abys neřekl: Hle, věděl jsem to. Neslyšel jsi, ani jsi nevěděl; tvé ucho nebylo dříve otevřeno, protože jsem věděl, že budeš stále jednat zrádně, vždyť vzbouřencem jsi byl nazván od matčina lůna. Kvůli svému jménu zdržuji svůj hněv a pro svou chválu se vůči tobě krotím, abych tě nevyhladil. Hle, přečistil jsem tě, ale ne jako stříbro, vyzkoušel jsem tě v peci soužení. Kvůli sobě, kvůli sobě samému to učiním, vždyť jak může být mé jméno znesvěcováno? Svou slávu jinému nedám. Slyš mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já jsem, já jsem první, já jsem také poslední. Ano, má ruka založila zemi a má pravice rozestřela nebesa; volám na ně a společně se postaví. Shromážděte se, vy všichni, a slyšte: Kdo z nich oznámil tyto věci? Ten, kterého Hospodin miluje, vykoná jeho záměr s Babylonem a jeho paže bude na Chaldejcích. Já, já sám jsem promluvil a také jsem ho povolal. Přivedl jsem ho a dopřeji úspěch jeho cestě. Přistupte ke mně, slyšte toto: Od počátku jsem nemluvil tajně, od chvíle, kdy to nastalo, já jsem při tom. A nyní mne poslal Panovník Hospodin se svým Duchem. Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel, Svatý Izraele: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyučuje ke tvému prospěchu, který tě vodí cestou, po níž půjdeš. Kéž bys pozorně naslouchal mým příkazům! Tvůj pokoj by byl jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny, tvého potomstva by bylo jako písku, potomků z tvého lůna jako jeho zrnek; nebylo by vyhlazeno ani vyhubeno jeho jméno přede mnou. Vyjděte z Babylona, utečte od Chaldejců, se zvukem jásotu to oznamujte a rozhlašujte, přineste to až na konec země. Prohlašte: Hospodin vykoupil svého otroka Jákoba! Neměli žízeň, když je vodil pustinami. Nechal pro ně prýštit vodu ze skály; rozdělil skálu a vytryskla voda. Ničemové nemají pokoj, praví Hospodin. (CSP Izaiáš 48:1-22)


 
Postřehy Napsat komentář


Napsat komentář:

Váš email nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

    Nedávné fotky a kreslení: