
Viděl jsem bezďáka, jak září mu oči,
v ruce měl stravenku a prostě šel za ní,
svíral jí rukama a přitom vrávoral,
ožralej na mol, zdál se být šťastným…
Možná byl jedním z nás, chodil k nám do školy,
možná se usmíval, že viděl co chtěl,
možná měl potkat dřív, koho to zabolí,
možná máš přemýšlet, kdo je tu fér…