Rád chodím po venku, když hřmí a jsou blesky.
Překrásně voní vzduch a je to hezký.
Tu temnou oblohu, tu taky stvořil Bůh.
A stopy jen jedny, stejně mám u něj dluh.
A když mám to štěstí a prší vedle,
člověk je vděčnej, že ještě je v sedle.
souvislosti:
Pláč 3:39