Bouřková

Rád chodím po venku, když hřmí a jsou blesky.
Překrásně voní vzduch a je to hezký.

Tu temnou oblohu, tu taky stvořil Bůh.
A stopy jen jedny, stejně mám u něj dluh.

A když mám to štěstí a prší vedle,
člověk je vděčnej, že ještě je v sedle.

souvislosti:
Pláč 3:39



 
Hudba a poezie Napsat komentář


Napsat komentář:

Váš email nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

Daniel Král