Jak brát Bibli doslova a přitom se nezbláznit z toho, že to někdy nejde, aneb o klukovi z plakátu a víře

Tenhle článek nepíšu jako popis věcí, jak se mají protože bych to věděl, ale jako přirovnání, jak asi chápu bibli a Boha aktuálně já osobně a proč mi to dává smysl ve světě, kterej ten smysl jinak postrádá. Jestliže to totiž dokážu k něčemu přirovnat, dost to omezuji svou úrovní chápání.

Ve starém zákoně je popsán jakýsi vůz a cherubové a vědci si pořád lámou hlavu, jak to asi fungovalo a zda by to šlo sestrojit a furt jim to nejde. A pak tu máme různé vědecké teorie o cestování časem a o jiných dimenzích jako je teorie strun atd. To zmiňuji jen na úvod, pro ty co, co se moc o vědu nezajímají, aby věděli o čem píšu. Neříkám ale, že například teorii strun zastávám, jen jí zmiňuji jako podklad, že vědci se vážně zabývají jinými dimenzemi. A že nejspíše existují, což nepodporuje pouze teorie strun. Tak a teď již k Bibli.

Šlo by postavit kolo z bible v našich podmínkách pokud budeme bibli brát doslova? Nešlo. A je to tedy tím, že jí nelze brát doslova? Není, je to tím že nám nejspíš něco chybí a zdá se, že možná více než jeden rozměr. Protože popis toho kola vypadá jako popis něčeho, co existuje v mnoha dalších dimenzích a v našem prostoročase se jen promítnulo. Stejně jako koule na papíře je jenom kruh. A přitom je to koule. Popište tedy kruh tak, jak se popisuje koule a máte zaděláno na stejný problém. Popis je tedy správný z našeho pohledu našich dimenzí prostoru a času, ale když to bereme doslova, akorát nás to mate, protože k tomu, abychom si to představili nebo dokonce vyrobili, nám prostě chybějí další dimenze. Naše „doslova“ je prostě nedostačující.
No a v bibli je to podle mne stejně i s dalšími věcmi, občas nám třeba ale chybí ne jiné dimenze, ale víra nebo chtění porozumět nebo odvaha. A o to bychom měli žádat.

Před časem jsem napsal jeden článek, jelikož mi to přišlo jako dobrý příměr. Byl o tom, že Boží Slovo může tvořit a funguje to ekvivalentně i v našem světě. No a včera mi došlo, že v bibli je na několika místech jasně řečeno, že čas po druhém příchodu Ježíše již nebude. Zase, brát to doslova zasmějete se, to se všechno zastaví? Nedělejte to. Co vlastně víme? Vždyť i tomu co budeme mít o víkendu k jídlu více věříme, než že to víme. Ve starém zákoně máme popis kola, jenž nejspíše odpovídá nějakému mnohadimenzionálnímu objektu, a já docházím k závěru, že čas již nebude pro nás, nebudeme v něm, jako kdyby někdo nakreslené postavičky vytáhl z papíru a vzal sem k nám do reality. Jako kluka z plakátu.

No a i kdyby to bylo daleko složitější, protože tahle představa je nejspíše sama o sobě hodně chudá, copak budu věřit jenom tomu, co si dokážu zdůvodnit nebo nakreslit či popsat? To mám dávat hranice své víře na základě které má být cokoli možné?! Pokud se ale omezovat ve víře nebudu, pak totiž chápu, proč nám Bůh říká já vím co potřebujte, netrapte se tím dám vám to, jenom mi věřte! Taky pak chápu že „všechno se již stalo“ jak se píše v bibli v Kazateli. Bůh možná „vidí čas z boku“, stejně jako když bychom nakreslili na papír časovou osu a cyklistu a před něj dráhu s překážkami. Cyklista je neuvidí jak my z boku, on uvidí jen svislou čáru „budoucnosti“. Zdá se mu, že jede podle svého maximálně tak dílčího plánu ale neví co ho čeká. Vidí vše před sebou z úhlu, jako když by jsme se my, v naší realitě dívali na papír přes hranu. My tedy na jeho svět koukáme asi jako Bůh na náš časoprostor vesmíru.

Vtipný je, že to vypadá jako obrázek co jsem tu o něm před před pár lety taky napsal ». Copak tomu cyklistovi nenakreslím přes rybník most a nedám mu třeba i auto, když uvidím, že mi věří i když se mu nedaří a pořád to zkouší i když neví, co jsem mu tam nakreslil? Vždyť se na tom má něco i naučit, než ho z papíru vytáhnu do skutečný reality. Ale když mi bude nadávat, něco ničit, odmítat mě, nebo snad i říkat, že já neexistuju a třeba uctívat ten svůj dílčí cíl, kterej třeba na tom papíře ani neni?! Jen počkej, vždyť seš jen kus vypsaný tuhy… Chcete mě teď snad brát doslova, že jsem nás přirovnal k vypsaný tuze a tím popřít smysl toho, co tu píšu?! Nesmysl, nemyslíte? Nebo snad chcete naopak říct, že vše jsem napsal jen obrazně a že ani ten článek o cyklistovi jsem nenapsal? Taky blbost, co?!

K zamyšlení skoro na závěr: Pak to taky dost vysvětluje, jak mnozí mluví o věčnosti pekla. Jak může být Bůh asi milosrdný a láska, když dopustí aby se někdo trápil, ba dokonce věčně trápil, ať už hřešil sebevíc? To si jako mám myslet, že Bůh, který stvořil lásku matky k dítěti nás může milovat jakože méně?! Ale zpátky k příkladu, není náhodou z pohledu toho, kdo vidí čas z boku, zastavení času věčnost? Nebo jinak: jo, tady ten papír skončil, dál už ti lidi na tom papíře nemohou, délka papíru totiž byla dráha času. Tak teď ten papír někam navěky uložím, aby všichni viděli kam to vede, ale ty co mě nechtěli, ty jsem v tom papíře nechal. Ale netrápí se, protože už nejsou, existovali jen v čase (rozměr délky papíru, tedy to co je čas z pohledu lidí na papíře) a ten už skončil. Jejich myšlení přece fungovalo v čase. Jen to peklo papíru je vlastně na věčnost, protože někde prostě leží založen pro odstrašení. A nebo, že by Bůh ten papír časoprostoru našeho vesmíru i zničil? Nebo, že by to bylo ještě jinak? Hříchy nám přece již připomínat nebude. Bůh ví. To není moje starost přece :)

A úplně na závěr, k různým překladům bible: jestliže jedno písmenko nebo čárka, může kolikrát vnést do obsahu úplně jiný význam, pak je víra tedy to jediné, co rozhoduje. A také proto se má Bible vykládat Biblí. Je to taková zabudovaná pojistka proti blbým výkladům. Je to podobný, jako když autobusák vyhodil pána s psíkem v náručí, protože se držel striktně jenom litery zákona a pes přece neměl košík. Ale duch zákona není přece v tom, aby pán se psem nemohl jet autobusem, ale v tom, aby pes nikoho nepokousal, když jede s člověkem autobusem. Což i kdyby psík chtěl, tak ho ten pán lehce strčí do kapsy. Řidič tak zákon dodržel, ale copak by psík v náručí někoho zakousnul? Výsledek zákona tak tedy byl, že ten pán byl z autobusu vykázán. Byla dodržena litera zákona, nikoli duch zákona.

Když tedy hledáme k víře důkazy, myslím, že je to jednoduše zbytečné. Když chce Bůh abychom mu věřili, protože s námi chce mít vztah, tak nám nic jiného nezbývá. Nebo si snad myslíte, že s Vámi zůstane partnerka, když jí nebudete věřit? Vždyť Ježíšovi nevěřila spousta lidí a to ho znali osobně a dělal jim před očima zázraky. Níže tedy odkazy na některé texty z Bible, které s tímhle článkem souvisejí.

Aktualizace 2/2019 …a možná je to ještě jednodušší:
Skutky 17:28 CSP: Neboť „v něm žijeme, pohybujeme se a jsme“, jak to řekli i někteří z vašich básníků: „Vždyť jsme i jeho rod.“

Koloským 2:15 CSP: Tak odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem v něm.

Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem jejich provinění, a uložil v nás to slovo smíření. (CSP 2. Korintským 5:19)

1 Korintským 15:28 CSP: A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.

Aktualizace 4/2019 …poslední dobou mi začíná bejt uplně jedno jak to je tu zařízený, protože:

První list Timoteovi 6,16–19 (ČSP): On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen. Těm, kteří jsou bohatí v nynějším věku, přikazuj, ať nesmýšlejí povýšeně a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v [živého] Boha, který nám všechno štědře poskytuje k požitku; ať konají dobro, bohatnou v dobrých skutcích, jsou štědří, sdílní, a tak si shromažďují pěkný základ pro budoucnost, aby se chopili skutečného života.

A anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, zdvihl svou pravou ruku k nebi a přísahal při tom, který je živ na věky věků, který stvořil nebe i to, co je v něm, zemi i to, co je v ní, a moře i to, co je v něm, že čas již více nebude, nýbrž ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno tajemství Boží, jak to ohlásil svým otrokům prorokům. (CSP Zjevení 10:5-7)

Efeským 2:8 CSP Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás — je to Boží dar

1 Korintským 13:1-7 CSP: Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a lásku bych neměl, jsem jako dunící kov nebo zvučící činel. A kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl veškerou víru, takže bych přemisťoval hory, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží.

Jób 34,14–16 (ČSP): Kdyby zaměřil svou pozornost jen na sebe a vzal zpět k sobě svého ducha a svůj dech, všechno tvorstvo by společně naposled vydechlo a člověk by se obrátil v prach.

Janův 6,43–44 (ČSP): Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou. Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

Kazatel 12:12 CSP: A dodatek: Můj synu, nech se jimi varovat. Tvořit mnohé knihy, to nemá konce, a mnohé dumání působí únavu těla.

Židům 11:6 CSP: Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.

Titus 3:9 CSP: Hloupým sporům, rodokmenům, svárům a hádkám o Zákon se vyhýbej! Jsou neužitečné a nikam nevedou.

CSP Exodus 32:30-35: I stalo se příštího dne, že Mojžíš řekl lidu: Zhřešili jste velkým hříchem. Nyní vystoupím k Hospodinu, snad získám smíření za váš hřích. Mojžíš se vrátil k Hospodinu a řekl: Ach, tento lid zhřešil velkým hříchem. Udělali si zlaté bohy. Nuže, jestli sejmeš jejich hřích, bude dobře, jestli ne, vymaž mě ze své knihy, kterou jsi napsal. Hospodin Mojžíšovi odpověděl: Kdo proti mně zhřešil, toho vymažu ze své knihy. Nyní jdi a veď lid, kam jsem ti řekl. Hle, můj anděl půjde před tebou. Ale v den svého navštívení je navštívím s trestem za jejich hřích. Hospodin postihl lid za to, co udělali s teletem, které udělal Áron.

Izajáš 28,16–22 (ČSP): Proto toto praví Panovník Hospodin: Hle, já kladu jako základ na Sijónu kámen, vyzkoušený kámen, drahocenný, úhelný základ, pevně založený. Kdo věří, nebude spěchat. Učiním právo mírou a spravedlnost závažím. Krupobití smete lživé útočiště a úkryt zaplaví vody. A bude zrušena vaše smlouva se smrtí a vaše ujednání s podsvětím neobstojí. Když bude procházet valící se bič, zůstanete mu k pošlapání. Kdykoli bude procházet, zmocní se vás: vždyť bude procházet ráno co ráno, ve dne i v noci. Bude to čirá hrůza, jen porozumět té zprávě. Protože lehátko bude krátké k protáhnutí a přikrývka bude úzká na zabalení. Neboť Hospodin povstane jako na hoře Perasímu, rozzuří se jako v Gibeónském údolí, aby vykonal své dílo, sobě cizí dílo, a aby vykonal svou službu, pro něj neobvyklou službu. Nuže nebuďte drzí, aby nebyla zesílena vaše pouta, protože od Panovníka Hospodina zástupů jsem slyšel o konci, o němž je rozhodnuto pro celou tuto zemi.

Druhý Korintským 3,14–17 (ČSP): Až do dnešního dne zůstává při čtení Staré smlouvy tentýž závoj neodkrytý, protože pomíjí jen v Kristu. Ale až dodnes, kdykoli se předčítá Mojžíš, leží závoj na jejich srdci. Kdykoli se však člověk obrátí k Pánu, je závoj odstraněn. Ten Pán je Duch. Kde je Duch Pánův, tamje svoboda.

List Efeským 4,29–32 (ČSP): Z vašich úst ať nevychází žádné špatné slovo, nýbrž jen takové, které je dobré k potřebnému budování, aby dalo milost těm, kdo je slyší. A nezarmucujte Ducha Svatého Božího, jímž jste byli zapečetěni ke dni vykoupení. Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.

CSP 2. Královská 19:25: Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno připravil, ode dnů dávnověku jsem to vytvořil? Nyní to naplňuji: Nastalo pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.

CSP Židům 1:1-14: Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích; na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky. On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese ( svým mocným slovem ). Když [ skrze sebe ] vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech. Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jméno dědičně obdržel. Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘? A ( opět, když uvádí ) Prvorozeného do světa, praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘ O andělech sice říká: ‚On činí své anděly ( závany větru ) a své služebníky plamenem ohně,‘ avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království. Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl nepravost; proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘ A: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; všechna jako roucho zestárnou a jako plášť je svineš, [ jako roucho ] budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou.‘ A kterému z andělů kdy řekl: ‚Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou‘? Což nejsou oni všichni služební duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví záchranu?

Zdroje (z Bible …a ne všechny, protože bych jí sem musel nakopírovat celou…):

Víra:
Jan 5:19‭-‬29
Galatským 3 CSP
1 Jan 5 kap.
Židům 11:1-‬40
Matouš 12:39-42
Římanům 11

Princip:
1 Korintským 13:1-3
Jan 14:8-9
2 Korintským 5:19
Skutky 17:22-31
Efeským 1:4-10
Jan 1
Galatským 3 CSP
Římanům 8. kap
Jan 6:35-40
1 Jan 3:18-20
Izaiáš 55:8-9

Kola a cherubové:
Ezechiel 10:8-22

Smysl, práce a čas:
Kazatel 3.kap
2 Královská 5:26
Kazatel 11.kap
Kazatel 7:10-14
Žalmy 139
Izajáš 46:10

Čas a budoucnost:
Zjevení 10
Kazatel 9. kap
Zjevení 1:5-7
Matouš 24:3-14
Jeremiáš 31:34
Židům 10:15-17
Římanům 9:19-29
Žalmy 139
Izajáš 46:10
1 Jan 3:18-20

Výchova:
Izajáš 26:10
Pláč Jeremiášův 3:39
2. Timoteova 3:16
Židům 12:5-13
Kazatel 7:15-24

Pokora:
Genesis 6:1-4


 
Postřehy Napsat komentář


Napsat komentář:

Váš email nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

Daniel Král