nofollow! nevstupovat! NO ENTRY! FORBIDDEN!

Jak brát Bibli doslova a přitom se nezbláznit z toho, že to někdy nejde, aneb o klukovi z plakátu a víře

Tenhle článek nepíšu jako popis věcí, jak se mají protože bych to věděl, ale jako přirovnání, jak asi chápu bibli a Boha aktuálně já osobně a proč mi to dává smysl ve světě, kterej ten smysl jinak postrádá. Jestliže to totiž dokážu k něčemu přirovnat, dost to omezuji svou úrovní chápání.

Ve starém zákoně je popsán jakýsi vůz a cherubové a vědci si pořád lámou hlavu, jak to asi fungovalo a zda by to šlo sestrojit a furt jim to nejde. A pak tu máme různé vědecké teorie o cestování časem a o jiných dimenzích jako je teorie strun atd. To zmiňuji jen na úvod, pro ty co, co se moc o vědu nezajímají, aby věděli, že vím o čem píšu. Neříkám ale, že například teorii strun zastávám, jen jí zmiňuji jako podklad, že vědci se vážně zabývají jinými dimenzemi. A že nejspíše existují, což nepodporuje pouze teorie strun. Tak a teď již k Bibli.

Šlo by postavit kolo z bible v našich podmínkách pokud budeme bibli brát doslova? Nešlo. A je to tedy tím, že jí nelze brát doslova? Není, je to tím že nám nejspíš něco chybí a zdá se, že možná více než jeden rozměr. Protože popis toho kola vypadá jako popis něčeho, co existuje v mnoha dalších dimenzích a v našem prostoročase se jen promítnulo. Stejně jako koule na papíře je jenom kruh. A přitom je to koule. Popište tedy kruh tak, jak se popisuje koule a máte zaděláno na stejný problém. Popis je tedy správný z našeho pohledu našich dimenzí prostoru a času, ale když to bereme doslova, akorát nás to mate, protože k tomu, abychom si to představili nebo dokonce vyrobili, nám prostě chybějí další dimenze. Naše „doslova“ je prostě nedostačující.
No a v bibli je to podle mne stejně i s dalšími věcmi, občas nám třeba ale chybí ne jiné dimenze, ale víra nebo chtění porozumět nebo odvaha. A o to bychom měli žádat.

Před časem jsem napsal jeden článek, jelikož mi to přišlo jako dobrý příměr. Byl o tom, že Boží Slovo může tvořit a funguje to ekvivalentně i v našem světě. No a včera mi došlo, že v bibli je na několika místech jasně řečeno, že čas po druhém příchodu Ježíše již nebude. Zase, brát to doslova zasmějete se, to se všechno zastaví? Nedělejte to. Co vlastně víme? Vždyť i tomu co budeme mít o víkendu k jídlu více věříme, než že to víme. Ve starém zákoně máme popis kola, jenž nejspíše odpovídá nějakému mnohadimenzionálnímu objektu, a já docházím k závěru, že čas již nebude pro nás, nebudeme v něm, jako kdyby někdo nakreslené postavičky vytáhl z papíru a vzal sem k nám do reality. Jako kluka z plakátu.

No a i kdyby to bylo daleko složitější, protože tahle představa je nejspíše sama o sobě hodně chudá, copak budu věřit jenom tomu, co si dokážu zdůvodnit nebo nakreslit či popsat? To mám dávat hranice své víře na základě které má být cokoli možné?! Pokud se ale omezovat ve víře nebudu, pak totiž chápu, proč nám Bůh říká já vím co potřebujte, netrapte se tím dám vám to, jenom mi věřte! Taky pak chápu že „všechno se již stalo“ jak se píše v bibli v Kazateli →. Bůh možná „vidí čas z boku“, stejně jako když bychom nakreslili na papír časovou osu a cyklistu a před něj dráhu s překážkami. Cyklista je neuvidí jak my z boku, on uvidí jen svislou čáru „budoucnosti“. Zdá se mu, že jede podle svého maximálně tak dílčího plánu ale neví co ho čeká. Vidí vše před sebou z úhlu, jako když by jsme se my, v naší realitě dívali na papír přes hranu. My tedy na jeho svět koukáme asi jako Bůh na náš časoprostor vesmíru.

Vtipný je, že to vypadá jako obrázek co jsem tu o něm před před pár lety taky napsal ». Copak tomu cyklistovi nenakreslím přes rybník most a nedám mu třeba i auto, když uvidím, že mi věří i když se mu nedaří a pořád to zkouší i když neví, co jsem mu tam nakreslil? Vždyť se na tom má něco i naučit, než ho z papíru vytáhnu do skutečný reality. Ale když mi bude nadávat, něco ničit, odmítat mě, nebo snad i říkat, že já neexistuju a třeba uctívat ten svůj dílčí cíl, kterej třeba na tom papíře ani neni?! Jen počkej, vždyť seš jen kus vypsaný tuhy… Chcete mě teď snad brát doslova, že jsem nás přirovnal k vypsaný tuze a tím popřít smysl toho, co tu píšu?! Nesmysl, nemyslíte? Nebo snad chcete naopak říct, že vše jsem napsal jen obrazně a že ani ten článek o cyklistovi jsem nenapsal? Taky blbost, co?!

K zamyšlení skoro na závěr: Pak to taky dost vysvětluje, jak mnozí mluví o věčnosti pekla. Jak může být Bůh asi milosrdný a láska, když dopustí aby se někdo trápil, ba dokonce věčně trápil, ať už hřešil sebevíc? To si jako mám myslet, že Bůh, který stvořil lásku matky k dítěti nás může milovat jakože méně?! Ale zpátky k příkladu, není náhodou z pohledu toho, kdo vidí čas z boku, zastavení času věčnost? Nebo jinak: jo, tady ten papír skončil, dál už ti lidi na tom papíře nemohou, délka papíru totiž byla dráha času. Tak teď ten papír někam navěky uložím, aby všichni viděli kam to vede, ale ty co mě nechtěli, ty jsem v tom papíře nechal. Ale netrápí se, protože už nejsou, existovali jen v čase (rozměr délky papíru, tedy to co je čas z pohledu lidí na papíře) a ten už skončil. Jejich myšlení přece fungovalo v čase. Jen to peklo papíru je vlastně na věčnost, protože někde prostě leží založen pro odstrašení. A nebo, že by Bůh ten papír časoprostoru našeho vesmíru i zničil? Nebo, že by to bylo ještě jinak? Hříchy nám přece již připomínat nebude. Bůh ví. To není moje starost přece :)

A úplně na závěr, k různým překladům bible: jestliže jedno písmenko nebo čárka, může kolikrát vnést do obsahu úplně jiný význam, pak je víra tedy to jediné, co rozhoduje. A také proto se má Bible vykládat Biblí. Je to taková zabudovaná pojistka proti blbým výkladům. Je to podobný, jako když autobusák vyhodil pána s psíkem v náručí, protože se držel striktně jenom litery zákona a pes přece neměl košík. Ale duch zákona není přece v tom, aby pán se psem nemohl jet autobusem, ale v tom, aby pes nikoho nepokousal, když jede s člověkem autobusem. Což i kdyby psík chtěl, tak ho ten pán lehce strčí do kapsy. Řidič tak zákon dodržel, ale copak by psík v náručí někoho zakousnul? Výsledek zákona tak tedy byl, že ten pán byl z autobusu vykázán. Byla dodržena litera zákona, nikoli duch zákona.

Když tedy hledáme k víře důkazy, myslím, že je to jednoduše zbytečné. Když chce Bůh abychom mu věřili, protože s námi chce mít vztah, tak nám nic jiného nezbývá. Nebo si snad myslíte, že s Vámi zůstane partnerka, když jí nebudete věřit? Vždyť Ježíšovi nevěřila spousta lidí a to ho znali osobně a dělal jim před očima zázraky. Níže tedy odkazy na některé texty z Bible, které s tímhle článkem souvisejí.

Zdroje:
Kola a cherubové: Ezechiel 10:8-22 →

Smysl, práce a čas:
Kazatel 3.kap →
Kazatel 11.kap →
Kazatel 7:10-14 →

Čas a budoucnost:
Zjevení 1:5-7 →
Matouš 24:3-14 →
Jeremiáš 31:34 →
Židům 10:15-17 →
Římanům 9:19-29 →

Výchova:
Izajáš 26:10 →
Pláč Jeremiášův 3:39 →
2. Timoteova 3:16 →
Židům 12:5-13 →
Kazatel 7:15-24 →

Pokora:
Genesis 6:1-4 →

Víra:
Židům 11:1-3 →
Matouš 12:39-42 →

 
Postřehy Napsat komentář


Napsat komentář:

Váš email nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*