Včera jsem měl po dlouhé době pocit, že někdo z těch „trotlů“ lehkoživků v politice má alespoň občas rozum. Premiér Nečas odmítl podepsat smlouvu o fiskální unii s jejímž obsahem neměl čas se seznámit. To se tak v Evropské unii totiž běžně dělá, že se k podpisu podá smlouva či jiný dokument, který není nutno vlastně vůbec číst. Jak jinak dostat právo či zákon dané země do svěrací kazajky arogantní verze unijního komunismu?
Petr Nečas tímto, pro normální lidi běžným logickým aktem, vystoupil z obrazu žvatlajích politických šašků. Pokud od něj alespoň pár jiných politiků okouká, jak se dělají taková rozhodnutí, a pokud jich i on sám bude dělat více, bude to mít na potenciální voliče blahodárné účinky. U voleb, by se potom mohli volit politici ne podle toho, kdo napáchal menší zlo, ale podle toho, kdo toho více zachránil.
Něco podobného jako zatím nepodepsaná smlouva fiskální unie, ale daleko silnějšího kalibru – minimálně pro mediální svět, představuje také dohoda ACTA. Výsostná zhovadilost prosazená a vytvořená bez vědomí drtivé většiny populace a to včetně politiků vlád a zemí jichž se týká. Účelem není nic jiného, než vás pod rouškou ochrany autorských práv svléknout na letišti do naha z oblečení, které má o jeden pruh více nebo méně než by mělo mít a to zejména pokud úředník uzná, že na vašich trenýrkách je logo dostatečně podobné jiné značce. Následně vám bude detailně prohledána veškerá elektronika, včetně lechtivých fotek vás a vaší milenky. Nejhorší na tom je, že tohle není román 1984 od Jamese Orwella který zavřete, když už nemáte náladu. Nevěříte? Věřte.
zdroje:
„Přece nepodepíšu něco, co přede mnou leží pět minut“, vysvětlil Nečas
ACTA prosazuje zájmy držitelů práv na úkor extrémních zásahů do práv občanů
Václav Klaus k fiskální unii
