Byl jsem u doktorky se silným kašlem. Celou dobu v čekárně a potom, ani u ní v ordinaci, jsem jedinkrát nezakašlal. Podívala se na mě a řekla: „Vždyť vy vůbec nekašlete! Co mi to tu povídáte!” Chápal jsem její rozčilení, tak jsem jí, s lehce sklopenýma očima, odpověděl: „Pravej chlap se ovládá, víte. Nechci na vás kašlat.” Malinko se usmála a zkoumavě si mě prohlídla. „Heleďte, napíšu vám nějaký kapky na kašel a přijďte se mi zase ukázat.” rozhodla. „Tak já přijdu…” odpověděl jsem a z její ruky jsem si vzal recept napsaný hrozným, ale přitom tak nádherným, vypsaným písmem. „Na shledanou”, usmál jsem se a ona už přitom něco klikala do počítače: „Na shledanou,… a kdyby se vám přitížilo, zavolejte mi.”
