Neumím nic a nemám moc,
chtěl bych jen víc, volat o pomoc.
Jako by vyčkával, všech králů Král,
On zná co znám, vždyť tu byl sám!
Všechno mu kazim, už chci to vzdát,
nevím co dělat, jak Boha mít rád?
Pořád se stydim a lámu si srdce,
v duši mám stín a touhu přece…
Dělá snad schválně, že dal mi ten úděl,
psát hezký básně a přitom bejt volem?!
Můžu snad vyčíst mu, co zkazím já,
i když má v rukou mne, i všechno co dá?!
