(2009, Daniel Král)
Už ňákym rokem, tady sám stojim,
zamrz mi motor uprostřed pouště.
Všichni si myslej, že jen se bojim,
musim prý dál, pořád to zkoušet…
Jenže já se vodsud ani nehnu!
Naučim se žít – na poušti!
Budu jíst kořínky a lovit vodu
a v noci chodit spát do houští.
A až kolem pojede karavana,
třeba v ní spatřim i krásný oči,
budou jak tvý, bude to dáma –
a Bůh možná nechá svět, zase přestat se točit…
