List Filipským 2,3–11 (ČSP): nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. Mějte [tedy] v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
List Hebrejum 2,11–12 (ČSP): Neboť ten, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou všichni z jednoho. Z toho důvodu se nestydí nazývat je bratry, když říká: , Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu opěvovat.‘
Janův 10,34–36 (ČSP): Ježíš jim odpověděl: „Což není ve vašem Zákoně napsáno: ,Já jsem řekl: Bohové jste‘? Jestliže ty, ke kterým se stalo slovo Boží, nazval bohy, — a nemůže být zrušeno Písmo — proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: ,Rouháš se,‘ protože jsem řekl: ,Jsem Boží Syn‘?
Žalmy 82,1–8 (ČSP): Bůh povstane ve shromáždění bohů, mezi bohy vynese soud: Jak dlouho budete soudit špatně a stranit ničemům? Sela. Zjednejte právo bezmocnému a sirotkovi, nuznému a chudému zjednejte spravedlnost! Vytrhněte chudého a nuzného vysvoboďte z ruky ničemů. Nerozumějí tomu, nechápou to, chodí v temnotách. A všechny základy země se hroutí. Řekl jsem: Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího, ale takto zemřete jako lidé, padnete jako někdo z knížat. Povstaň, Bože, zjednej na zemi právo, vždyť tobě dědičně patří všechny národy!
Jonáš 2,9 (ČSP): Ti, kdo se oddávají klamným nicotnostem, opouštějí svou věrnost.
Žalmy 89,31–38 (ČSP): Pokud jeho potomci opustí můj zákon a nebudou žít podle mých nařízení, jestliže má ustanovení znesvětí a nebudou zachovávat mé příkazy, navštívím jejich přestoupení holí a jejich zvrácenost ranami, ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost. Neznesvětím svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých rtů. Jednou jsem přísahal při své svatosti. Což bych lhal Davidovi? Jeho potomstvo tu bude navěky a jeho trůn bude přede mnou jako slunce. Jako měsíc bude pevně stát navěky — a svědek v oblacích je spolehlivý. Sela.
První list Petrův 1,16 (ČSP): Vždyť je napsáno: ,Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘
