Einstein: „Bůh nehraje v kostky“
Bohr: „Přestaňte Bohu říkat, co má dělat“
(přepis z 2.videa, čas 34:30, docela dost dobrá myšlenka aplikovatelná, řekl bych, kdekoli):
Bohm (nikoli Bohr z úvodu) se při psaní učebnice v roce 1952 divil, proč kvantová mechanika nepopisuje nezávislou realitu. Rozhodl se, že přijde s alternativním vysvětlením. Tak jako Einstein, popisuje Bohm přírodu takovou jaká je. Ale tvrdí, že nekteré efekty nelze chápat místně. Bohm nazval toto hledisko, Implikátním řádem.
Náš běžný, klasický pohled na svět je ten, že je složený z částí. (Že) obraz, který nám poskytuje implikátní řád (co říká Bohm) je cesta, kterou bychom se neměli ubírat. Pak je tu pohled na svět, který říká, že důležitý je celek, jako pozadí, ze kterého vystupují jednotlivé části.
Tyto části nelze od pozadí oddělit, protože by pak neměly vlastnosti, které mají nyní.
Dále existuje uplně jiný názor na svět. Když se jej snažíme analyzovat, jako jednotlivé nezávislé části, se vzájemnou interkací, nebudou tyto části vzájemně zkloubeny a poskytnou nám jen zlomky informací, které by byly velmi znepokojivé. Řešením problému pak jen vytváříme další problémy, které už jsme předtím vyřešili, protože nerozpoznáme obecný princip celku v pozadí.
