Jsem vůči Bohu jak malý dítě,
když tebe chci přesto, že nedal mi tě…
Ostatní odmítám, jsem mrzutý, smutný,
dětinsky nechápu, co všechno je nutný…
A řekl mi: „Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznivému zadarmo napít z pramene vody života. (CSP Zjevení 21:6)
Kazatel 7,1–8 (ČSP): Dobré jméno je nad dobrý olej a den smrti nad den narození. Lepší je jít do domu smutku než jít do domu hodování, v němž je konec každého člověka. Živý ať si to vezme k srdci. Je lepší mrzutost než smích, protože zatímco tvář je zachmuřená, srdci se vede dobře. Srdce moudrých je v domě smutku, ale srdce hlupáků v domě radosti. Je lepší poslouchat napomenutí moudrého, než když člověk poslouchá zpěv hlupáků. Neboť jako praskot trní pod hrncem, tak zní smích hlupáka. Také toto je marnost. Vždyť útlak dělá z moudrého potřeštěnce a dar ničí srdce. Je lepší konec jednání než jeho počátek.
A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků. I řekl mu: „Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!“ A jeho učedníci to slyšeli. A přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů. A nedovoloval, aby někdo skrze chrám pronesl nějaké zboží. Učil a říkal jim: „Což není napsáno: ‚Můj dům bude nazván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy jste jej však učinili jeskyní lupičů.“ Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a hledali, jak by ho zahubili, neboť se ho báli; celý ten zástup byl totiž nad jeho učením ohromen. Když nastal večer, vycházeli ven z města. A když šli ráno kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů. Petr se rozpomenul a řekl mu: „Rabbi, hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý.“ Ježíš jim na to řekl: „Mějte víru Boží. Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘ a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude to mít. (CSP Marek 11:13-23)
