nofollow! nevstupovat! NO ENTRY! FORBIDDEN!

Ve stručnosti

V Sobotu,
nestvořil vůbec nic,
od díla odpočíval…

Díval se,
na to, co vytvořil,
na to, co předtím skrýval…

Kochal se,
nad celým stvořením,
nad kterým člověk žasne…

Těšil se,
jak všechno vyroste,
všechno, co bude krásné…

Zaplakal,
možná i zaplakal,
nad vším, co stvořil, kde je…

Slitoval
a pak se slitoval,
tam kde je beznaděje…

Miloval,
vše co chtěl zachránil,
sám před svým hrozným hněvem…



Ezechiel 6,9 (ČSP): Pak si na mě ti z vás, kdo uniknou , vzpomenou mezi národy, kam byli vzati do zajetí, jak jsem byl zdrcen jejich smilnícím srdcem, které se ode mne odvrátilo, a jejich očima smilnícíma s jejich bůžky, a zhnusí se sami sobě pro zlo, které spáchali všemi svými ohavnostmi.

Římanům 9,14–18 (ČSP): Co tedy řekneme? Není u Boha nespravedlnost? Naprosto ne! Mojžíšovi říká: , Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji. ‘ Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. Písmo praví faraonovi: ,Právě proto jsem tě vzbudil, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.‘ A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje.

Tu povstali někteří, kteří uvěřili ze strany farizeů, a říkali, že se pohané musí obřezávat a musí se jim nařizovat, aby zachovávali Mojžíšův zákon. Apoštolové a starší se shromáždili, aby tu věc prozkoumali. Když došlo k velkému sporu, povstal Petr a řekl jim: „Muži bratři, víte, že si mě Bůh odedávna mezi vámi vyvolil, aby skrze má ústa pohané uslyšeli slovo evangelia a uvěřili. A Bůh, jenž zná lidská srdce, jim vydal svědectví, když jim dal Ducha Svatého tak jako i nám a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, když vírou očistil jejich srdce. Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na šíji učedníků jho, které nebyli schopni unést ani naši otcové ani my? Ale věříme, že jsme zachráněni milostí Pána Ježíše stejně jako oni. “ Celé shromáždění utichlo a poslouchalo Barnabáše a Pavla, kteří podrobně vypravovali, jaká znamení a divy učinil Bůh skrze ně mezi pohany. Když domluvili, řekl Jakub: „Muži bratři, poslyšte mne! Šimon pověděl, jak se Bůh předem postaral, aby z pohanů vybral lid pro své jméno. A s tím se shodují slova proroků, neboť je napsáno: ‚Potom se vrátím a znovu postavím Davidův zbořený stánek, jeho trosky znovu vystavím a vztyčím jej, aby i ostatní lidé horlivě hledali Pána, všechny národy, nad nimiž je vzýváno moje jméno, praví Pán, ten, který toto činí. Známé jsou Bohu jeho skutky od pradávna.‘ Proto soudím, abychom nedělali potíže těm, kteří se z pohanů obracejí k Bohu, ale napsali jim, aby se zdržovali toho, co bylo poskvrněno modloslužbou, smilstva, zardoušeného a krve. Neboť Mojžíš má ode dávných pokolení v každém městě své hlasatele v synagogách, kde bývá čten každou sobotu.“ (CSP Skutky 15:5-21)

Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii — prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista. Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci. V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem v něm. Ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám. To všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. (CSP Kolossenským 2:8-17)

Slabého ve víře přijímejte, ale ne proto, abyste posuzovali jeho názory. Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu. Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal. Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? Pro svého pána stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit. Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí. Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu. Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Neboť žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu. Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých. Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘ Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod. Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté. Zarmucuje-li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za nějž Kristus zemřel! Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás dobré. Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém. Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé ho mají v úctě. A tak usilujme o to, co vede k pokoji, a o to, co slouží k společnému budování. Neboř kvůli pokrmu Boží dílo. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který pohoršuje druhého tím, co jí. Je dobré nejíst maso a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje. Víru, kterou máš ty, měj pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje sám sebe za to, co pokládá za správné. Ten však, kdo pochybuje a jedl by, je odsouzen, protože nejednal na základě víry. Všecko, co není z víry, je hřích. (CSP Římanům 14:1-23)

Druhý Korintským 5,16–21 (ČSP): A tak od nynějška nikoho neznáme podle těla. Ačkoli jsme i znali Krista podle těla, nyní ho již takto neznáme. Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tuvšechno nové. A to všechno je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření. Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem jejich provinění, a uložil v nás to slovo smíření. Jsme tedy Kristovi vyslanci a Bůh jako by vás skrze nás vyzýval. Na místě Kristově prosíme: Smiřte se s Bohem. Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.

Vždyť když jsme byli u vás, předem jsme vám říkali, že nás čeká soužení. To, jak víte, se i stalo. (CSP 1. Tessalonicenským 3:4)


 
Hudba a poezie Napsat komentář


Napsat komentář:

Váš email nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

    Nedávné fotky a kreslení: